Oblíbené šachy


Jaké jsou vaše oblíbené hry? Je logické, že každý člověk bude mít rád jiné hry, protože žádný člověk není úplně stejný a každý člověk je samozřejmě originál. Kdybych se měla zaměřit sama na sebe, tak mě baví takové hry, které mohou hrát většinou ve dvou. A je jedno, jestli je to nějaká sportovní aktivita anebo desková hra. Vzpomínám si, jak jednou moje děti za mnou přišly, že chtějí hrát hry na mobilním telefonu anebo na počítači. Já samozřejmě tohle vůbec nezakazuji, ale také to mají omezené, mohou být na počítači nebo na mobilním telefonu tři hodiny denně.

Šachy hraji už hodně dlouho.

Kolikrát se také setkávám s takovým nepochopením dětí, že tam chtějí být celý den, ale já tohle samozřejmě chápu a nedivím se jim. Já vím, že na počítačích se dají hrát opravdu prima hry, ale na druhou stranu se také setkávám s názory, kdy mi třeba moji rodiče anebo i moje sestra nadávají, že prý dětem nechávám opravdu moc času na počítače anebo na techniku a další elektroniku. Já si tohle nemyslím. Podle mého názoru je úplně normální, když děti se také učí na počítači anebo si hrají na mobilním telefonu. Vždyť co je na tom špatného? Je přeci úplně jedno, jestli vy můžete hrát hry na počítači anebo jiné deskové hry?

Pořídila jsem si skleněné šachy.

Můj syn tehdy za mnou přišel a řekl, že člověče nezlob se anebo dámu také lze hrát na počítači, že prý můžete hrát proti počítači a také dokonce i šachy. Já jsem veliká milovnice šachů, je to opravdu skvělá hra. Šachy jsem vždycky hrávala se svým dědečkem a také ještě jako malé dítě se svým pradědečkem. Takže u nás šachy se hrají v rodině opravdu hodně dlouho. Myslím si, že je opravdu hodně lidí, u kterých se dědí různé hry. Anebo takové záliby her, že se dědí po několik generací. A tohle je podle mého názoru v pořádku. Líbí se mi to. A já jenom také doufám, že třeba jedno z mých dětí také si oblíbí šachy a potom můžeme hrát spolu. Byla by veliká škoda, kdyby šachy dopadly k zapomnění. 

Posted in |

Proč jsou hazardní hry tak nebezpečné


O tom, že lidé, a to i ti dospÄ›lí, mají rádi hry, není sporu. Rozdíl je pouze v tom, že dospÄ›lí do nich velmi rádi pÅ™idávají i nÄ›jaké skuteÄnÄ› riziko. VzruÅ¡ení z možné výhry totiž vÅ¡e Äiní daleko zajímavÄ›jším, zvláštÄ› když je skuteÄnÄ› co ztratit. RozhodnÄ› tedy není divu, že jsou v tak velké oblibÄ› hazardní hry.

 

Ty spoÄívají pÅ™edevším v tom, že dáváme peníze, abychom případnÄ› mohli vyhrát nÄ›jakou vyšší Äástku. Mohou mít mnoho podob – sázení, loterie, hraní na automatech a mnohé další. Cíl je vÅ¡ak vždy stejný – získat peníze.

 

žetony v kasinu

 

SamozÅ™ejmÄ› prakticky vÅ¡echny tyto hry jsou nastaveny tak, aby byla pouze minimální Å¡ance, že nÄ›kdo vyhraje. I to je důvod, proÄ si mohou nÄ›které spoleÄnosti dovolit nabízet i skuteÄnÄ› vysoké výhry. Jak je ale možné, že i když je toto vÅ¡e dobÅ™e známo, lidé stále holdují hazardu?

 

Důvod leží v samotné lidské psychologii, a podílí se na ní hned dva faktory. Tím prvním je, že ÄlovÄ›ka (ale i v podstatÄ› jakéhokoliv tvora) motivuje k výkonu více, pokud si není jistý, zda za nÄ›j dostane odmÄ›nu. Toho se využívá například pÅ™i tréninku zvířat, kdy se v pozdÄ›jších fázích odměňují nepravidelnÄ›. ZvyÅ¡uje se tak oÄekávání, což v nás vyvolává příjemné pocity.

 

jedna z nejstarších hazardních her

 

Dalším problémem je takzvaná „sunken cost fallacy“. JednoduÅ¡e Å™eÄeno, myslíme si, že Äím více sázíme, tím pravdÄ›podobnÄ›jší je, že vyhrajeme. Tak tomu vÅ¡ak bohužel není. Vzhledem k tomu, že se Äísla ve sportce, vítÄ›zný tým Äi karty vždy mÄ›ní, je Å¡ance na výhru vždy stejná, bez ohledu na to, kolikrát jsme si vsadili pÅ™edem.

 

Bohužel, zde leží nejvÄ›tší nebezpeÄí. Když totiž obÄ› tyto vÄ›ci spojíme dohromady, vznikne nám i závislost. A ta se nejen obtížnÄ› léÄí, ale je také velmi nebezpeÄná. Je spousta lidí, kteří se právÄ› kvůli ní dostali do dluhů. A jako u každé závislosti, ani této se nelze zbavit bez odborné pomoci. Proto bychom ji mÄ›li vÄas rozeznat, abychom ji vÄas zarazili.

Posted in |

Co nás na hrách tak láká


S hrami máme spojené pÅ™edevším dÄ›ti, avÅ¡ak není žádným tajemstvím, že se jim mnohdy rádi vÄ›nují i dospÄ›lí. Platí to nejen o videohrách, nýbrž i o tÄ›ch klasických. Je tedy otázkou, co nás na nich vlastnÄ› tak pÅ™itahuje. ProÄ je máme tak rádi, že se jim vÄ›nujeme ve svém volném Äase namísto odpoÄinku?

 

dÄ›ti hrající poÄítaÄovou hru

 

Tou hlavní odpovÄ›dí je, že nám, podobnÄ› jako například knihy a filmy, nabízí únik od reality. AvÅ¡ak na rozdíl od pÅ™edchozích dvou uvedených si ve hÅ™e můžeme tuto realitu vytvářet sami a nejsme obvykle vázáni příbÄ›hem, který napsal nÄ›kdo jiný. Navíc můžeme být aktivním úÄastníkem dÄ›ní, což nám jeÅ¡tÄ› více pomůže se ponoÅ™it do onoho nového svÄ›ta.

 

To vÅ¡e je pro ÄlovÄ›ka důležitÄ›jší, než bychom si mohli myslet. V běžném životÄ› je totiž naÅ¡e mysl téměř neustále zamÄ›stnána různými starostmi, aÅ¥ už se jedná o problémy Äi nedodÄ›lané resty v zamÄ›stnání, pÅ™emýšlení nad tím, co nakoupit, kdy uklidit a podobnÄ›. A vÅ¡echny tyto vÄ›ci na nás dopadají.

 

terÄ se Å¡ipkami

 

JistÄ›, stres, který každá jednotlivá položka působí, není vÄ›tÅ¡inou nijak velký. Problém je, že jich je mnohdy více najednou. A pokud se jedná o dlouhodobý stav, může to snadno vést nejen k celkovému vyÄerpání organismu, ale také k depresi Äi dokonce vyhoÅ™ení.

 

Proto je dobré se pravidelnÄ› od vÅ¡ech starostí na chvíli oprostit, a právÄ› k tomu jsou nejrůznÄ›jší hry ideální. Navíc mají i tu výhodu, že se v nich Äasto uÄíte novým vÄ›cem, aniž byste si to uvÄ›domovali. ProcviÄujete si postÅ™eh, logické myÅ¡lení, nebo tÅ™eba i jen angliÄtinu, což jsou vÅ¡echno vÄ›ci, které se vám budou rozhodnÄ› hodit.

 

Neměli bychom tedy na ně zanevřít jen proto, že už jsme dospělí. Uvolnit se potřebujeme stejně jako děti, a možná ještě více. Jistě, na rozdíl od našich potomků nepotřebujeme získávat tolik nových dovedností, avšak relaxace a oddech, který našemu mozku poskytnou, jsou bezesporu k nezaplacení.

Posted in |