Každý rodič ne Zemi, pokud není nějak úchylný má své dítě rád a také se mu náležitě věnuje. Nebo tomu tak alespoň bylo. Matka si dítě hlídala a otec je živil. Dnešní matky jsou drobátko jiné. Chápu, je to dáno dobou. Potíž je v tom, že není péče o dítě jako péče o dítě. Dnes to funguje tak, že matka hledí do mobilu a dítě si dělá co chce. Jistě, chce si hrát, tak ať si hraje. Ale k tomu je dobré si hrát s ním. Nemyslím, aby matka na písečku plácala bábovičky, i když, proč ne. Když to mohu dělat já, jako dědek nad hrobem, nevím proč by nemohly ty mladé ženy udělat totéž. Jenže, při tom se nedají psát zprávy kamarádkám, nebo dělat cokoli jiného. A to je pro mladé matky nepřekonatelná potíž.

Netuším jak to v dnešní době, zda se ještě vůbec vyrábějí klasické společenské hry, které jsme jako děti hrávali i my. Moje děti je ještě znají, ale ta další generace už asi ne. Nyní je všechno přes počítač a dítě zavile kouká na monitor. Hraje si, to je pravda, ale nevnímá okolí a stává se agresívní. Ne, netvrdím že je to právě vlivem těch her. Spíše tím , že jej někdo ruší a chce jej o tu zábavu připravit. Nu což, nedá se nic dělat. V dnešním světě nemůžete svou ratolest potrestat, protože se to prostě nenosí a nesmí.

Je velká škoda takových těch krásných večerů, kdy si ke hře sedne celá rodina. Hraje se třeba „Člověče nezlob se“, nebo cokoli jiného. Před dávnými věky bylo takových her na trhu skutečně dost, takže se prostě koupily a pak se dědily z generace na generaci. Všichni se pobavili a ještě tím utužili vztahy v rodině. Děti si hrají rády a je hodně pravděpodobné, že by to v normální rodině uvítaly. V té „moderní“ by asi byly spíše naštvané, že je někdo ruší od střílení do nepřátel nebo zombíků. Doufám jen, že je takových případů skutečně málo, a že se mýlím v tom, když zatracuji dnešní svět rodinné výchovy.